Jan Kanyza o Pavlu Poličanském

Zpět
    Když se tak rozhlížím po krajině naší malé země, říkám si častokrát, jak je útulná, přívětivá, ale hlavně jak rozmanitou má tvář.
    Od líbezné Jižní Moravy se spanilými vinicemi a úrodnými ovocnými sady, pečlivě a starostlivě obdělávanými. Naproti tomu romanticky rozeklaný Moravský kras. nebo poklidné louky, kopce a pastviny Beskyd znějící zvonci ovčích stád. Drsné Jeseníky a turismem ještě nezavalené Orlické hory. Proti nim v kontrastu rozložitá úrodná rovina Hané. Zadumané Jižní Čechy se zrcadly svých nespočitatelných rybníků, tajemně zachmuřená Šumava, hrdá a vzdorovitá krajina Chodska nebo balvany posázený kraj mezi Milevskem a Petrovicemi.
    A což duchařské Podkrkonoší a za ním temná hradba Krkonoš se svým vládcem ...
    Každý tento kout je barvitý a rázovitý, inspirativní pro oko i duši. Ale především je nezaměnitelný. A pro svou inspirativnost má každý SVÉHO malíře. jak jinak. A tak, jsou-li nohy poutníka již dlouhou cestou unaveny a oči a srdce se chtějí dál kochat tou krásou, může si onen poutník dopřát dalšího putování bez únavy a do sytosti obrazy těchto malířů. Oči a duch pak vnímají další zázraky, které jim tvůrce nabízí v přepisu svého vnímání, v hnuté zkratce i v širokém objímajícím gestu.
    Pavel Poličanský takovým malířem je a tu krajinu objevil. Pro sebe i pro nás. S častou dominantou stromu. Stromu jako živé bytosti, svědka našeho lopocení, trápení i radostí.
    Přiznám se, že mám ke stromům lásku až divoce pohanskou. A nechci vědět z jakých prvků a sloučenin se jeho tělo skládá. Naopak chci věřit, že je příbytkem a domovem pro víly a skřítky. A věřím také, že Pavel Poličanský cítí a ví totéž.
    Znám ho řadu let a jeho obrazy také. Jsou malovány s láskou a srdcem. Proto se nemohou měnit a podléhat výtvarným módním proudům a podbízet se objednavatelskému vkusu. Snad by to ani nešlo, neboť ta JEHO krajina to nedovolí. Je velmi krásná a rozmanitá. Jsou tu kopce, ježaté skály i rovina, rybníky i stinná lesní jezírka, potoky i dravá řeka s lipany a pstruhy. Je tu tajemství skryté v jeskyních a v hloubi země tajemnou silou září polodrahokamy. To všechno najdete v jeho obrazech, protože svou krajinu má rád a ctí ji.
    A která že je ta JEHO krajina ? Nese příznačný název - ČESKÝ RÁJ.
Jan Kanyza
Dolní Sytová, v den sv. Prokopa, 4. července 1998
Zpět.
Modifikováno dne 02/01/09 16:23

Optimalizováno pro IE a rozliš. 1024x768